S požehnáním mistra Sakamota jsem si dovolil přeložit jeho promluvu o tom, v jaké situaci se nachází japonské čajové zemědělství. 

Omluvte, prosím můj kostrbatý rychlo-překlad, naleznete-li chybu, budu rád za upozornění 🙏

Ahoj všichni, jmenuji se Sakamoto a jsem majitelem společnosti Gódó Kaiša Sakamoto. Vím, že teď prožíváme náročné období, ale rád bych vám něco pověděl o současném stavu a budoucnosti japonského čaje. Dnes začínáme sérii tří videí. Ve druhém díle se zaměříme na pěstování čaje Gyokuro v ekologickém zemědělství a ve třetím díle budeme diskutovat o exportu japonského čaje do zahraničí. Takže, začněme s dnešní epizodou o současné situaci a budoucnosti japonského čaje.
Rád bych se s vámi podělil o pár myšlenek o současné situaci a budoucnosti japonského čaje.

Způsob, jakým pijeme čaj, se v průběhu let mění. Je to fascinující, ale čaj má kořeny v Číně, kde se pije už 4700 let. Do Japonska se dostal před 1200 lety díky buddhistickým mnichům, kteří cestovali do Číny za studiem a přivezli čaj s sebou.
Před 1200 lety, v období Heian, mniši jako Saičó, Enčin a Kúkai přivezli z Číny semena čaje a začali ho pít. Nicméně, čaj, který tito mniši přinesli, byl takzvaný "Dan-cha" (沱茶), tedy dnešní puerh. Vařili čajové lístky a lisovali je do tvaru koláče, sušili a strouhali, aby z něj uvařili odvar. Takže původně se čaj vařil. Proto se dnes sice používá znak pro "sen-cha" (煎茶 - čaj, který se louhuje), ale ve skutečnosti nejde o čaj, který by se vařil. Zvyk pít vařený čaj se nám zachoval dodnes a proto se čaj nazývá "sen-cha". Rozumím, takže proto se to jmenuje "sen-cha"! Ano, proto. V Japonsku už ale "hei-cha" (餅茶) nenajdeme. Pravděpodobně proto, že nechutnal dobře, takže se to neuchytilo.
Po dalších 400 letech, v období Kamakura, před 800 lety, přišel mnich Eisai s metodou "ten-cha" (点茶), což je mletý čaj, matcha, který je dnes tak populární. Sen no Rikjú ho zpopularizoval a vojevůdci jako Oda Nobunaga a Tojotomi Hidejoši ho pili jako nápoj pro volný čas. Po dalších 400 letech, Hasegawa Soen vylepšil metodu "ten-cha" (点茶) a vytvořil současný "sen-cha" (煎茶), neboli ručně rolovaný čaj ve tvaru jehliček. To se stalo základem dnešního čaje.
To se stalo běžným čajem. A teď, po dalších 400 letech, jaká je situace? Jak to vypadá dnes? Nu, lidé už tolik nepijí sen-cha. Louhování čaje z lístků se stalo zastaralým. Zhruba před 30 lety se začal vyrábět čaj v PET lahvích a ten se stal hlavním proudem. Většina lidí přešla na PET lahve a přestala pít sypaný čaj. Ve skutečnosti se pro výrobu čaje v PET lahvích nepoužívají ty nejkvalitnější čaje. Vyrábí se hromadně a čaj v PET lahvích má dlouhou trvanlivost, což vede k nadprodukci a hromadění zásob. V současné době se mnoho pěstitelů čaje snaží přežít na tenkém ledě. Jejich podnikání není rentabilní, a proto se dostali do této situace. Od mladých lidí slýchám, že čaj v PET lahvích je pro ně "čaj" a že doma nemají konvici. Aha, rozumím. Proto se říkalo, že až generace boomu zestárne, bude se pít více sypaného čaje. Ale to se nestalo. S přibývajícím věkem se lidem nechce vařit čaj. A pak je tu problém s bioodpadem. Takže je jednodušší pít čaj z PET lahve. To je realita.
Přechod na čaj v PET lahvích vedl ke zvýšení zásob a ke zvýšení nákladů na materiály, což ztěžuje práci japonských pěstitelů čaje. Ale nedávno se objevily i pozitivní aspekty. Pandemie Covid-19 způsobila ekonomické škody, ale s odezněním pandemie a nárůstem inbound cestovního ruchu, japonský čaj se velmi dobře prodává v zahraničí. Turisté ze zahraničí si kupují matchu a odvážejí si ji domů. Kupují si matcha zmrzlinu a sladkosti. V zahraničí je boom japonského čaje.
Během pandemie Covid-19 se často hovořilo o imunitních účincích čaje. Proto se lidé snažili co nejdříve informovat o čaji i lidi v zahraničí. V poslední době je japonský čaj uznáván. Japonský čaj je oceňován jako "super nápoj". Má se za to, že je účinný proti Covid-19, posiluje imunitu a prodlužuje život. Nedávno se také říká, že je účinný v prevenci Alzheimerovy choroby a obnovuje kognitivní funkce. To znamená omlazení! Omladit se díky pití čaje? Nemyslím si, že existuje mnoho nápojů, které by to dokázaly. To je pravda.
Kromě toho je účinný proti vysokému krevnímu tlaku, cukrovce, prevenci rakoviny, uvolňuje stres, podporuje hubnutí a zlepšuje pleť. Existuje nějaký jiný nápoj, který to dokáže? Nemyslím si, že ano. Někomu se po kávě motá hlava. Znám lidi, kterým je po kávě špatně. S čajem se to ale nestává. Ano, to je pravda. V Evropě i v Americe se káva pije jako zdravý nápoj, ale i čaj. Přece jen pijí to, co nemají ve své zemi. Takže i v Evropě, kde mají čaj, je populární pít zelený čaj jako super nápoj. Je to přirozené. Je divné, že jsme doposud nevyváželi kávu a čaj, které dovážíme a nemůžeme pěstovat v naší zemi. Teď je na čase překonat hranice a zavést státní politiku, která podpoří vývoz japonského čaje a tím získá devizy. Čaj je plodina s velkým potenciálem, která by se mohla stát vlajkovou lodí vývozu. Říkáte, že současná situace je náročná, ale budoucnost vypadá velmi slibně. Ano, to si myslím.

Nedávný matcha boom je úžasný. V New Yorku je populární matcha latte. Informace o tom se dostávají i k nám. Matcha má jako japonský vývozní produkt velmi dobrou image. Zelené nápoje, jako je matcha, jsou vnímány jako zdravé. I když víme, že zeleninové smoothie jsou zdravé, pokud nechutnají dobře, nechce se nám je pít. Matcha je lahodná, takže je ideální pro lidi v zahraničí. Aha, rozumím. Takže se dá říct, že matcha se stala populární jako rozšíření smoothie. Ano. Matcha je v Americe velmi populární. Začalo to, když mladík otevřel matcha bar. Původně pil kávu, ale ta mu zhoršovala náladu. Chtěl pít zeleninové smoothie, ale nechutnalo mu, takže ho nepil. Vzpomněl si, že když byl na střední škole na školním výletě v Japonsku, pil matchu. A napadlo ho, že by mohl matchou přispět ke zdraví Američanů. Na základě své zkušenosti otevřel matcha bar. Tak to bylo? Ano. A nakonec Starbucks a další začali nabízet matcha latte. Zelené nápoje jsou dobré pro zdraví, takže si myslím, že přechod ze zeleninových smoothie na matchu je správný krok. Rozumím. Svět si spojuje zdraví se zelenou barvou. Ano, to je pravda. Už to není jen boom, je to stálý trend.
Dnes jsme se bavili o historii pití čaje a o budoucnosti pěstitelství čaje. Mladí lidé se obávají o budoucnost tohoto odvětví a o to, zda v něm mají pokračovat. Sami si vyrábějí hnojiva, pěstují čaj, zpracovávají ho, dokončují ho, prodávají ho a všechno si dělají sami. Chtěli by vědět, jaká je budoucnost tohoto odvětví, aby se mohli rozhodnout, zda do něj budou investovat a zda budou motivovaní. Vzhledem k současné náročné situaci bychom se chtěli zamyslet nad budoucností japonského pěstitelství čaje. Nejprve bychom se chtěli zamyslet nad tím, jaká bude budoucnost zemědělství obecně. Jedním z klíčových faktorů je pokles populace v Japonsku. V současné době máme populaci 120 milionů lidí, ale za 20 let klesne pod 100 milionů. Počet zemědělců se také výrazně snížil. Před 20 lety bylo 2 miliony zemědělských domácností, ale nyní je jich méně než 1 milion a počet se snížil na 800 tisíc. Za dalších 10 nebo 20 let se počet zemědělských domácností sníží o 20 %.
Mluví se sice o soběstačnosti a výrobní kapacitě, ale důvodem, proč se počet zemědělců tak snižuje, je to, že se zemědělstvím nedá vydělat. Jak můžete doporučit pokračování v něčem, co nevydělává? Rodiče říkají, aby jejich děti nepokračovaly v zemědělství, protože je to náročné a nechtějí, aby jejich děti trpěly. To je největší problém. Pokud by zemědělství bylo prosperující a mladí lidé by v něm viděli naději, pak by v něm opravdu pokračovali. Současná situace ale není ideální. To vede k poklesu počtu zemědělců. Dále se chci zamyslet nad zemědělskou politikou a strategií. V současné době máme 120 milionů lidí, ale za 20 let klesne populace pod 100 milionů. Před 20 lety bylo 2 miliony zemědělských domácností, ale nyní je jich jen 800 tisíc. Za dalších 10 nebo 20 let se počet zemědělských domácností sníží o 20 %. Je velký problém, že se snižuje počet lidí, kteří vyrábějí jídlo.
I když se říká, že soběstačnost je důležitá, největším problémem je, že zemědělci nevydělávají. To je pravda. Proto rodiče nechtějí, aby jejich děti pokračovaly v zemědělství. A mladí lidé se nemohou oženit, vychovávat děti a nemohou se vyrovnat s manželčinými stížnostmi. Pokud by se dalo zemědělstvím vydělat, mladí lidé by přicházeli do venkovských oblastí a zvyšoval by se počet mladých zemědělců. Hlavním problémem je, že zemědělci nevydělávají. Venkovské oblasti se vyčerpávají, protože zemědělství se vyčerpává. Pokles domácího trhu. Pokud se sníží populace, sníží se i prodej. Abychom mohli prodávat vynikající japonské zemědělské produkty, musíme se zaměřit na 8 miliard lidí po celém světě, ne jen na 100 milionů v Japonsku. Proto se v loňském základním zákoně o zemědělství hovořilo o prodeji vynikajících japonských zemědělských produktů do zahraničí.
Pojďme se pobavit o zemědělské politice. Abychom pochopili, jak funguje současný zemědělský systém, musíme se zamyslet nad tím, jak to bude vypadat do budoucna. Zemědělský systém po válce nevznikl v Japonsku. Opravdu? Ano, nevznikl. Po prohrané tichomořské válce přišlo do Japonska Nejvyšší velitelství spojeneckých mocností, vedené generálem MacArthurem. Vytvořili komplexní vzájemně podpůrný zemědělský svaz. Původně se jednalo o průmyslový svaz pro výrobu hedvábí a čaje, který byl transformován na zemědělský svaz JA. Takže to vzniklo tam. Ano, tak to bylo. Bude tomu už 80 let. Japonská vláda nevytvořila tento zemědělský systém, takže v něm chybí to, co by tam mělo být. Víš, jaké operace chybí? Jaké operace chybí? Existují operace, které poskytují poradenství zemědělcům, úvěrové operace, nákupní a prodejní operace a vzájemné pomocné operace. Úvěrové operace jsou jako banka. Ano, úvěrové operace fungují jako banka. Mezi nimi ale chybí to, co by tam mělo být. Chybí podnik spojený se zemědělstvím. Ano, chybí exportní podnik. Co to znamená, že neexistuje exportní podnik? Nemyslíte si, že to je nevýhodná podmínka, kterou Japonsku uložilo GHQ po prohrané válce? Například, aby Japonsko mohlo obnovit své zemědělství, Amerika by mohla prodat svůj přebytečný obilí do Japonska. Za tím účelem by do Japonska dováželi obilí a vyráběli produkty v Japonsku. Tímto způsobem by nebylo nutné vyrábět krmivo, ale pouze krmit zvířata, zefektivnit a zkompaktnit zemědělství. Ze začátku prodávali obilí levně. Ale jak je to teď? Ano, když jen roste jen je. Slyším, že mnoho farmářů si stěžuje na drahé krmivo a suroviny. Takže pokud jim nařídím, aby to ihned změnili, nepůjde to. Jídlo je zbraň. Existují zbraně, které se používají ve válce, ale pokud dojde jídlo, pak i rozvinuté země budou muset kapitulovat. Často se říká, že Amerika vládne Japonsku, ale důvodem je i tento mechanismus vytvořený GHQ v době prohrané války. Nyní si to uvědomuji a chápu to. Rozumím. Je těžké to změnit? Ano. Míra soběstačnosti se vypočítává na základě kalorií, ale pokud nedovážíme hnojiva, krmivo a osivo, jaká je pak vlastně míra soběstačnosti? To je znepokojující. Mám strach. Myslím si, že pokud zemědělství nebude fungovat, pak bude míra soběstačnosti nižší než 10 %. Opravdu? Ano. Ale z pohledu pozitivního myšlení, pokud mladí lidé vezmou v potaz, že ubývá farmářů a že se nebude dovážet ze zahraničí, tak si myslím, že japonské zemědělství bude čím dál důležitější. A co je na japonském zemědělství smysluplné? Myslím si, že přijde doba, kdy se bude japonskému zemědělství dostávat velká pozornost a bude to smysluplné. To je pravda. Nedávno se hodně mluví o zdražení zelí, ale na tom by měli farmáři zbohatnout. Ano, je to tak.
Když přijedou cizinci do Japonska, tak je překvapí, jak jsou věci levné. Loni se v éře Reiwy zdražila rýže, ale to bylo způsobeno i přírodními katastrofami, jako je Nankai Trough a dalšími klimatickými problémy. I tak se ale vyvezlo rýže za 100 miliard jenů. To znamená, že zemědělci dokáží prosperovat i díky vývozu. Začínají si uvědomovat, že je lepší vyvážet než prodávat v Japonsku. Pokud se bude více vyvážet než prodávat, japonští spotřebitelé nebudou moci dostatečně nakoupit. Proto si myslím, že je velmi důležité podporovat zemědělce, abychom mohli jíst bezpečné japonské jídlo. Musíme se ujistit, že si zemědělci dokáží vydělat tolik, aby se mohli uživit. Japonsko si váží levných věcí, ale myslím si, že je potřeba se na to podívat i z pohledu těch, kteří něco vyrábí. To je pravda.
Za třetí bych chtěl mluvit o geografických podmínkách. Před pár lety byla oblast Wašoku zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Co si o tom myslíte? Můžeme se z toho jen radovat? Myslel jsem si, že je to dobrá zpráva. Ano. Slovo dědictví naznačuje něco, co zanechává člověk po své smrti. To znamená, že je Wašoku na ústupu, a proto ho musíme chránit. Proto ho musíme zaregistrovat. V době registrace Wašoku v UNESCO jsem si říkal, jestli je možné, že by se zaregistroval, protože se obává, že Wašoku v budoucnu zmizí. Proto si myslím, že bychom měli vědět, že je Wašoku bohaté a že by se nemělo registrovat, protože japonská dlouhověkost souvisí s Wašoku. Japonská dlouhověkost se stala celosvětově známou. Nikdy nelžu, že je to z jídla. Musíme se ujistit, že je Wašoku bezpečné.
Myslím, že japonská mentalita, podnebí souvisí s jídlem. Jedním z důvodů je, že je to ostrovní země. Můžeme konzumovat mořské plody, ryby a mořské řasy, které obsahují mnoho minerálů. Japonsko je deštivé a živiny se snadno vyplavují. Japonská půda je kyselá vulkanická půda. To znamená, že pokud konzumujeme hodně ryb, mořských řas a mořských plodů, pak přidáním hnoje do polí vrátíme minerály. Kyselá půda snadno rozpouští minerály, takže je lze snadno absorbovat. Japonci konzumují hodně minerálů, které jsou důležité pro metabolismus. To je rozdíl mezi Evropou, Amerikou a Japonskem? Ano. Většina evropského a amerického terénu je vápencová. To znamená, že je alkalická. Alkalická půda nerozpouští minerály. Plodiny, které se tam pěstují, jsou například hrozny a olivy, které jsou odolné vůči alkalické půdě. Nemáme mocイメージ že by se pěstovaly v Japonsku. Pěstování by v Japonsku mohlo být obtížné. To je pravda.
Chutný čaj se vyrábí v kyselé půdě. Japonsko má navíc zimu. Podmínky pro pěstování čaje v Japonsku jsou 30 až 35 stupňů severní šířky. Jakušima, Tanegašima, Saitama a Ibaraki na straně Tichého oceánu. Díky tomu, že je Japonsko nejsevernější zemí pěstující čaj, má dlouhou zimu, která umožňuje listům ukládat živiny a minerály. I když je v jihovýchodní Asii a Číně mnoho oblastí, kde se dá čaj pěstovat, japonský čaj je speciální. Abychom vyráběli čaj, který se nemůže srovnávat se zahraničím, musíme vyrábět čaj, který lze pěstovat pouze v Japonsku. V Japonsku se provádí jedinečné šlechtění. Dokážeme vyrobit černý čaj, čaj oolong a čaj tuchi. Matchu pijí v zahraničí s cukrem a mlékem. Jak jsme dříve dělali s kávou. Původně si myslím, že nikdo nemohl pít hořkou kávu, a proto do ní přidávali cukr a mléko. Až si na to zvyknou, začnou si chtít koupit dobrou a drahou kávu. Když investujete čas do vaření dobré kávy, přidáte do ní cukr a mléko? Nepřidají. Nepřidají. Existuje mnoho druhů čaje, ale v Japonsku není zvykem přidávat cukr a mléko. Proto si myslím, že i v zahraničí bude populární způsob pití čaje bez cukru a mléka. Takže si myslím, že nejdůležitější je pro Japonsko vyrábět chutný a kvalitní čaj, který je možný pouze v Japonsku. To platí i pro ostatní plodiny. Myslím, že nejdůležitější je, aby japonské zemědělství přežilo, a je důležité, aby vytvořilo to, co se dá pěstovat pouze v Japonsku. Japonské zemědělství je celosvětově vysoce ceněno.
Japonská mentalita se vyvíjí v tomto směru. Proto vyrábíme dobré výrobky. Vyrábíme věci umělecky. I když kopírujeme zahraniční metody, jak jsem zmínil dříve, i když přijde GHQ a učí americké metody, myslím si, že nemůžeme dělat zemědělství v tomto stylu. Myslíte si, že je to v Japonsku těžké? Ano, myslím. Zaprvé, máme mezipřistávací pozemky. V zásadě je důležité chránit rodinné zemědělství. Pro podniky, které se budou zvětšovat, může být dobré, že budeme legalizovat zemědělství, protože nám ubývá farmářů. Nejdůležitější je, abychom chránili rodinné zemědělství a vyráběli věci, které umíme vyrobit pouze v Japonsku.
Na závěr, jak jsem zmínil dříve, vyrábíme speciální čaj pouze v Japonsku. Japonský vývoz čaje začal, ale pokud se podíváme na celosvětovou situaci, tak tvoří pouze 4-5 %. To je málo. To je velmi nízké. Japonsko by mělo vyrábět čaj na kyselé půdě. Japonsko je země, která se shoduje s nejsevernějšími zeměmi, které pěstují čaj. Proto si myslím, že zde vyrábíme speciální čaj. V Japonsku vyrábíme i černý čaj a čaj oolong, ale měli bychom se specializovat na výrobu zeleného čaje, jako je sencha a matcha. Zelený čaj. Zelený čaj znamená, že byl propařen a byla zastavena jeho oxidace. To je nefermentovaný čaj. Černý čaj je 100% fermentovaný čaj, a proto je černý čaj černý čaj. Takže čaj oolong je částečně fermentovaný. Čaj oolong má obrovské spektrum. Částečně fermentovaný znamená, že čaj je fermentovaný 1 % až 99 %. Existuje široká škála čaje oolong. Částečně fermentovaný čaj používá enzym oxidázu z polyfenolů v čajových lístcích k fermentaci. Co se stane, když použijeme enzym oxidázu? Polyfenoly mají složku nazvanou theaflavin. Během procesu polymerace a zvyšování thearubiginu se barva postupně zčervená.
Proto je obtížné rozlišit čaj. V Číně rozdělují čaj podle barvy. Opravdu? Ano. Pokud je 1000 druhů čaje, tak je těžké je rozeznat. Proto je rozdělují podle barvy. Bílý čaj a černý čaj jsou jedním z druhů oolongu. Pokud použijeme polyfenoly k fermentaci čaje, zmizí adstringence polyfenolů. Nejdůležitější vlastností polyfenolů je antioxidační účinek. Mají dobrý vliv na zdraví. Pokud tělo oxiduje, tak se zkracuje životnost a zhoršuje se zdraví. Proto, i když zmizí adstringence fermentací polyfenolů, zmizí i důležité živiny a minerály. Japonští turisté v zahraničí říkají, že japonský zelený čaj má více minerálů a složek než kterýkoli jiný. Proto si myslím, že japonský zelený čaj je považován za super nápoj. V současné době je po celém světě oblíbený nefermentovaný čaj. Zelený čaj s nejvyšším obsahem polyfenolů je v současné době celosvětově uznáván. Přichází obtížné období, ale co bude dál? Ano.
PET lahve jsou důležité, protože se dají všude koupit. Mnoho zemí na světě nemá automaty a některé země PET lahve zakazují. Myslíte si, že se PET lahve rozšíří do zámoří? Myslím, že se rozšíří jen v zemích jihovýchodní Asie. V Evropě a Americe je to těžké. Pití zelených nápojů, jako je matcha, se zjednodušilo. Samozřejmě, že jsou v Japonsku lidé, kteří mají rádi čaj. Proto si myslím, že je důležité domácí zemědělství. Další důvod je ten, že se pandemie Covid zklidnila a matcha boom začal i v zahraničí. Výroba čaje pro zámořský trh sníží stav čaje a zlepší stávající obtížnou situaci. Měli byste se držet pěstování a s důvěrou vyrábět dobrý čaj. To je to nejdůležitější. Děkuji, děkuji. V dnešní první části jsme si povídali o současné situaci a budoucnosti japonského čaje. V další druhé části budeme mluvit o ekologickém pěstování čaje Gyokuro. Představím vám naše úsilí. Nakonec si povíme o dnešním shrnutí.
Japonské pěstitelství čaje zažívá těžké období, ale čaj je nápoj, který historicky nikdy nezmizel. A měli bychom vyrábět japonský čaj, různé druhy čaje a jedinečný čaj, který můžeme pěstovat pouze v Japonsku, a udělat lidi po celém světě zdravými a šťastnými. Japonský čaj je velmi vzácný v celosvětovém měřítku. Domnívám se, že bychom měli spolupracovat, abychom udělali japonský čaj atraktivním a snížili náklady na zdravotní péči na celém světě. A doufám, že se odvětví prosperujících pěstitelů čaje stane budoucností. Děkuji za dnešek. Děkuji vám.